Randova nadace / O nadaci

Úvodní slovo předsedy správní rady

Partner Randovy nadace

PRK Partners

Důvod znovuzřízení Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd vyplývá z přesvědčení, že tradice Antonína Randy má význam pro současnou českou společnost. Randa se zasadil v roce 1882 v Panské sněmovně Říšské rady o znovuvzkříšení českého vysokého učení na Karlo-Ferdinandově univerzitě. To vedlo pod vlivem německé strany k rozpadu univerzity na německou a českou, což nebyl Randův úmysl, byl totiž přesvědčen, že věda je kosmopolitní.

Symbolem Randova odkazu pro naši dobu je jeho nadace. Jejím cílem bylo a bude jednak podporovat talentované studenty a jednak udělovat cenu za výtečné vědecké práce přispívající k vývoji české právovědy. Původně byla Randova nadace založena jako reakce na zničující hospodářskou krizi roku 1873. Podle Randy bylo příčinou této zhouby nedostatečné zákonodárství, nýbrž nedostatečná "přirozená slušnost" společnosti. Randův mistrovsky školený cit pro krásu, spravedlnost a dobro pro bližního, který shrnoval pod pojmem přirozené slušnosti, je aktuálním poselstvím, bez kterého liberální hospodářství nefunguje a univerzitní vzdělání je nedokonalé.

Účel nadace

V duchu zakladatele prof. Antonína rytíře Randy je cílem nadace péče o vědu platného domácího práva ve vztahu k dějinným základům českého národa a k současným souvislostem právního vývoje.

Podle Randy těm, kdo se zabývají právem, je nutno umožnit "školení citu spravedlnosti". Tato potřeba je mimořádně naléhavá u dorůstající generace právníků, a proto je činnost nadace orientována zejména na podporu studujících práv a mladých talentovaných právníků.

Tento cíl se snaží nadace naplňovat zejména v těchto formách:

Význam nadace pro budoucnost

Přestože se směry právních učení po Randově smrti dále vyvíjely, jádro Randova odkazu je nadále i ve změněné společnosti aktuální. Právo a zákonodárství jsou totiž vedle jazyka, výtvarného umění, politického a mravního chování důležitými prvky kulturního systému každé společnosti v každé době. Z toho vyplývá, že právo, jako prvek národní kultury, se jako takový musí pěstovat, proto je třeba zachovat hodnoty českého právního vývoje v konkurenci s jinými právními národními i nadnárodními právními systémy.

Za tímto účelem je třeba motivovat mladou českou generaci právníků k originální vědecké práci, která snese srovnání s vědeckou prací evropské a světové jurisprudence. V nových společenských poměrech může naplňovat bohatý odkaz svého původního zakladatele prof. Antonína rytíře Randy a přispět svým dílem k vytvářením rozmanité a hodnotné občanské společnosti.

Z historie nadace

Randova nadace je jednou z nejstarších v České republice. Byla založena roku 1876 v době hospodářské krize prof. Randou s cílem podpořit mladé nadané studenty práv, aby mohli dokončit svá studia. Jeho úmyslem bylo napomáhat odbornému rozvoji studentského právnického spolku Všehrd. Nadace pokračovala ve své činnosti i po Randově smrti v roce 1914. Její činnost byla přerušena dvěma totalitními režimy, které její finanční prostředky zkonfiskovaly. Po roce 1990 obnovil Všehrd svou činnost. Zároveň založil pravnuk Randy spolek na podporu českých studentů ve Švýcarsku "Randa Verein".

Nadační činnost při Spolku českých právníků Všehrd se po obnově činnosti spolku v roce 1990 týkala zejména podpory sociálně slabších studentů, kulturních akcí Všehrdu, instalace pamětní desky na právnické fakultě jako vzpomínky na bývalé členy, kteří bojovali za právo, spravedlnost a svobodu proti totalitním systémům. Na tuto nejčerstvější historii se snaží v nové podobě navázat i Randova nadace, která vznikla dne 23. 8. 2001.

Zakladatel prof. Antonín rytíř Randa

Prof. Randa patří mezi významné představitele české právní vědy druhé poloviny 19. století zejména v odvětví občanského práva. Ve vědeckém životě, počínaje šedesátými léty, posiloval český element a spoluvytvářel institucionální zázemí české právní fronty v monarchii. Vysloužil si uznání z nejvyšších vládních míst. Jeho hlavní vědecké práce dodnes patří k základům civilistiky.

Antonín Randa, rodák z Bystřice n. Úhlavou u Nýrska (nar. 8. 7. 1834), začal svá středoškolská studia v Klatovech, ukončil je v Praze. Ve vzdělávání pokračoval na právnické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Pražské studium doplňoval pobyty a cestami po západní Evropě. V rámci svého studia liberálního hospodářství (zejména pod vlivem "The Wealth of Nations" Adama Smithe) a z praktického poznání hospodářského vývoje v různých západních zemích dospěl k názoru, že nejdůležitější pro vytváření národního hospodářství, je právní stav a legální zaručení privátního vlastnictví všem občanům, na závěr univerzitních studií si proto zvolil jako oblast odborného zájmu soukromé a především majetkové právo. Ve svých 22 letech, roku 1856, absolvoval právnickou fakultu, o dva roky později získal titul doktora práv a po další čtyři roky se věnoval soudní praxi. Už v této době projevoval mimořádné schopnosti k vědecké práci. Předložil a roku 1860 obhájil na právnické fakultě v Praze habilitační práci.

Roku 1862 byl Ant. Randa jmenován mimořádným profesorem občanského, obchodního a směnečného práva a začal se plně věnovat pedagogické a vědecké práci na univerzitě. Roku 1868, ve věku 34 let, byl Ant. Randa jmenován řádným profesorem. Jeho působení na univerzitě vedle běžných povinností uznávaného učitele směřovalo k soustavné přípravě osamostatnění české univerzity výchovou jejích budoucích učitelů. Téměř všichni profesoři české právnické fakulty byli jeho žáky. Taktéž byl po rozdělení pražské univerzity jejím druhým rektorem (1883), dvakrát byl zvolen děkanem české právnické fakulty. Roku 1898 byl prof. Randa panovníkem povýšen do rytířského stavu. Jeho vědecké působení bylo oceněno řádným členstvím v I. třídě České akademie pro vědy, slovesnost a umění, jejíž byl od roku 1908 prezidentem. Snad samozřejmé bylo i jeho členství v Královské české společnosti nauk. V letech 1904 - 1906 pracoval v politicky obtížné funkci "ministra krajana" v Koerbrově vládě. Od roku 1908 byl Randa předsedou správní rady Hlávkovy nadace, tuto jeho činnost přerušila ž smrt 6. října 1914.

Randova vize

V Randově exempláři jeho přednášek obchodního práva nalézáme při zakončení textu poznámku jím psanou, patrně jádro doslovu, kterým se loučíval s právníky, kteří ukončili studium vysoké školy. Má toto znění: "Račte v budoucnu zachovati lásku k vědě, svědomitost, mužnost karakteru, ovšem i náležitou rozvážnost, - vlastnosti, které předkem zdobí pravého právníka. Tím co nejvíce prospějete i vlasti a národu." - Prosté, avšak cenné viaticum z rukou věhlasného učitele a otcovského přítele.