Centrum plné turistů je dlouhodobou realitou života v hlavním městě. S tím, že památkovou zónou v téměř každou denní hodinu proudí davy, každý rezident počítá. Takto chápané centrum však začíná v posledních letech nenápadně a postupně expandovat a pojímat do sebe i lokality, které byly dříve útočištěm místních. Turismus tak zasahuje do života Pražanů čím dál více. Narušují cizinci život rezidentů nebo ho naopak obohacují?
Předražené podniky v centru vyšly z módy
Turisty už očividně přestává bavit navštěvovat předražené podniky, kam by místní nikdy nezavítali. Trendem dnešní doby je poznat město, které navštěvujeme. Autenticky. A tak kavárny, bary a restaurace, o kterých měli dříve tušení pouze místní, začínají hostit čím dál více cizinců a pražští rezidenti jsou jimi postupně z těchto míst mírně vytlačováni.
Novým podmínkám se přizpůsobují i průvodcovské agentury. Svou sféru vlivu začínají přesouvat i mimo centrum města. Ukazují turistům místa, která se neobjevují v typických příručkách, které jsou ale reálnými tepnami města, jak je chápou místní. Místo strojených, nazpaměť naučených promluv o historii, chtějí cizincům nabídnout esenci života obyvatelů hlavního města.
Šance ukázat turistům, jaká Praha doopravdy je
Ukázat Prahu z jiného úhlu pohledu se snaží mimo jiné také pořad internetové televize Stream Hoonest Guide. Dává tipy cizincům, kteří se chystají navštívit Prahu. Tipy na levná jídla, nejchutnější piva nebo zákoutí, která by jinak pravděpodobně neobjevili. Tvář pořadu Janek Rubeš tak turisty zavádí do kaváren, restaurací a barů s jinak téměř homogenně domácí klientelou. Do míst, kam se pražští rezidenti chodí bavit, sekávat s přáteli a pravděpodobně i schovat před davy proudícími ulicemi.
Přispěje tento nový přístup v turismu k vytlačení místních z podniků nebo spíše k vytvoření inspirativního spojení známého a cizího existujícího v symbióze? Varianty, jak reagovat na změnu v klientele jsou různé. Podnik se může rozhodnout přizpůsobit nově vzniklé situaci a změnit celkový charakter podniku, aby lépe vyhovoval stávajícím zákazníkům. Dříve oblíbená místa tak mohou štamgasti opouštět z nechuti z komercializace nebo se pro ně mohou stát finančně nedostupné.
Objevování těchto míst turisty však nemůžeme interpretovat jednoznačně jako problém. Vedle všech výše zmíněných nedostatků má i nesporné plusy. Díky novým přístupům v turismu dostanou cizinci šanci poznat Prahu takovou, jakou ji my, Pražené, máme ze srdce rádi. Na česká hlavní města pak nevzpomínají pouze jako na místo, kde se z nich směnárny, taxi služby a restaurace snažily vytáhnout , co nejvíce peněz. Jejich názor na život v Praze je tak mnohem věrnější realitě a věřím, že tedy i pozitivnější.
Fenomén, který se dotkl nás všech
Turisté v barech a kavárnách mohou být místním protivní, stále se ale nejedná o nejzásadnější problém. Turismus zasahuje i do o mnoho intimnější sféry života - do bydlení. Byznysem zprostředkování krátkodobých pronájmů do něj proniká například firma AirBnB. Ta se za své devítileté působení na českém trhu enormně rozrostla. V roce 2017 zde působilo celkem 11 tisíc hostitelů, kteří dohromady ubytovali přes jeden milion cizinců. Oproti předchozímu roku se jednalo o 52procentní nárůst. Sdílená ekonomika tak znatelně zasáhla do života lidí žijících nejen hlavním městě.
Potřebu naučit se koexistovat s cizím elementem považuji za nejmenší složku problému. I když i na tuto skutečnost se množí ze stran rezidentů stížnosti. Často jsou s chováním krátkodobých nájemníků nespokojeni, a to především kvůli hluku a nepořádku. Stálým obyvatelům domu také vadí, že osazenstvo budovy se neustále obměňuje a neví tak, kdo vlastně je jejich sousedem. Dle mého názoru má soužití krátkodobě pobývajících se stálými nájemníky samo o sobě pozitivní charakter. Může přispět k vytvoření kreativního prostředí, kde se mísí místní pojetí života s cizími prvky. Tyto elementy mohou kladně formovat ráz celého sousedství.
Firma AirBnB a jí podobné, se však od takovéto myšlenky sdíleného bydlení poněkud vzdálily a staly se spíše byznysem než na ideji založeném projektu. Tím přispěly k enormnímu zvýšení nájmů a znatelně tak ovlivnily život v české metropoli. Dle statistik, vzrostla výše průměrného nájemného za posledních osm let o více než padesát procent. Oblíbené lokality se tak stávají pro střední třídu často nedostupné a hledání bydlení zdlouhavou záležitostí provázenou absolvováním nespočtu marných telefonátů a bytových prohlídek. Dochází k částečnému odsunu usedlíků do okrajových částí a ke změně charakterů celých sousedství. Místa původně určená k dlouhodobým pronájmům se mění v místa přechodného pobytu.
Regulovat sdílenou ekonomiku?
Tato otázka se v poslední době, s prohlubováním problému, přesunula do politické roviny. Podle mnohých názorů se Česká republika začala možností regulace zabývat pozdě a nechala celou věc narůst do zbytečně velkých rozměrů. Už však dávno přestalo být možné se této otázce vyhýbat a zejména v Praze vznikla potřeba se k problému vyjádřit. Regulace AirBnB se v hlavním městě stala výrazným předvolebním tématem, rezonujícím nejvíce v Praze 1, kde je současně pronajímáno přes AirBnB okolo 3,5 tisíce bytů.
Názory politiků na regulaci nejsou konzistentní. Na základním bodě, že situaci je potřeba řešit, se však shodují. Inspirovat se chtějí v evropských zemích, které už s usměrňováním platformy zkušenosti mají. Podle nově zvoleného primátora Zdeňka Hřiba (Česká pirátská strana) se v mnoha případech pronájmů nejedná o sdílenou ekonomiku, ale o byznys, a to je třeba rozlišit. Piráti navrhli, jak by to konkrétně mohlo vypadat. Jako podnikání by mělo být chápáno pronajímání s příjmem nad 30 tisíc korun a krátkodobý pronájem by měl být limitován šedesáti dny. Kandidát na primátora Jan Čižinský z občanské iniciativy Praha sobě také nemíní zasahovat do soukromí občanů a pronájmy zakazovat. Je však dle něj nutné se s firmou AirBnB domluvit na odvodu daní a ubytovacích poplatků, jako k tomu dochází v jiných zemích běžně. K pevnému stanovení podmínek se přiklání i Oldřich Lomecký z TOP09, který je přesvědčen o nutnosti regulace a zároveň o respektování soukromého vlastnictví.
Víte, kdo vedle vás bydlí?
Zmínění politici a většina dalších představitelů stran chápou současnou situaci převážně jako ekonomický problém. Na politické scéně se objevují ale také svéráznější interpretace hrozeb spojených s AirBnB. Svoboda a přímá demokracie například varuje před možností ubytování se teroristů v bytech pronajímaných skrz platformy jako je AirBnB. Tohoto názoru je také například bývalá primátorka Adriana Krnáčová, podle které se jedná a o reálné riziko a je třeba mu zamezit.
Co se týče situace bydlení, nepůsobí vliv turismu příliš příznivě. Fenomén takto rozšířené sdílené ekonomiky je však v České republice poměrně novou věcí a je tedy doufejme jen otázkou času, kdy se problémy s ním spojené podaří vyřešit. V oblasti sociálního života, tedy navštěvování lokálních podniků cizinci, už není působení turismu tak jednoduše hodnotitelné. Má své kladné, ale i záporné stránky, se kterými je potřeba se do budoucna vypořádat. Stádium, do kterého by měla Praha dospět je efektivní koexistence lokálního života a turismu, která bude zaručovat jak finanční prosperitu zemi, tak příjemný život jejím obyvatelům.
Autor: Kateřina Motyčková
FOTO: Wikimedia Commons/ Wizzard