V prázdné třídě základní školy v jemenském městě Dahyan sedí ředitel a za přítomnosti reportérů BBC čte třídní seznam. Nikdo mu neodpovídá. Žáci, již teď měli sedět v lavicích, seděli k jejich neštěstí ve školním autobuse, který byl zasažen leteckou pumou. V autobuse, který projížděl rušnou ulicí města, zemřelo 42 dětí.
Jednou ze stále fungujících nemocnic v hlavním jemenském městě Saná prochází zdravotní sestra, která se denně vrací do práce i přes to, že měsíce nedostala zaplaceno. Pokoje jsou plné těžce podvyživených dětí s matkami, které bezbranně přihlížejí tomu, jak se z očí jejich dětí pomalu vytrácí energie a život sám. Dva tragické příběhy z tisíců mají jedno společné – všechny jsou výsledkem nekončících bojů mezi povstaleckými jednotkami Hútíů a vládou Jemenu, podporovanou mezinárodní koalicí v čele se Saúdskou Arábií.
Kdo jsou Hútíové?
Hnutí Hútíů vzniklo v 90. letech minulého století v Jemenu s cílem odporovat vzrůstajícímu vlivu sunnitské Saúdské Arábie . Povstalecké jednotky Hútíů momentálně ovládají západní část Jemenu, v níž se nachází i metropole Saná. Svojí ideologií se hlásí k zajdíjské odnoži šíitského islámu, kterou vyznává i zhruba jedna třetina tamní populace. Kromě odporu proti vlivu Saúdské Arábie a současnému prezidentovi Hádímu nemá hnutí Hútíů pro Jemen vytyčenyé žádné politické cíle.
Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu, ve kterých převažuje sunnitské vyznání, obviňují Írán z finanční a vojenské podpory jednotek Hútíů. Íránská vláda nicméně jakákoliv obvinění ze spolupráce s jemenskými povstalci odmítá. Zájmy Saúdské Arábie a Íránu v Jemenu jsou odbornou veřejností považovány za součást politického boje těchto dvou regionálních mocností.
Vše začalo arabským jarem
Kořeny konfliktu v Jemenu sahají až k událostem arabského jara v roce 2011, kdy byl dlouho panující autoritářský prezident Alí Abdalláh Sálih nucen rezignovat. Jako nový prezident byl v únoru roku 2012 zvolen Abd Rabú Mansúr Hádí (ve volbách byl jediným kandidátem). Nový prezident Hádí však nedokázal vyvést zemi z politické nestability ani ekonomických a sociálních problémů a ozbrojený konflikt mezi jemenskou vládou a jednotkami Hútíů tak nadále pokračoval.
Dne 20. ledna 2015 povstalecké jednotky Hútiů dobyly hlavní město Jemenu Saná a převzaly nad ním plnou kontrolu. Tato událost je obecně považována za okamžik, kdy občanská válka v Jemenu přerostla do devastujících rozměrů. Krátce na to, v březnu 2015 vstoupila do občanské války mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, jakožto hlavní vojenská síla bojující proti povstalcům. Logistickou a zpravodajskou podporu této koalici poskytly USA, Francie a Velká Británie. Cílem koalice bylo porazit hútíjské hnutí a obnovit režim prezidenta Hádího, politického spojence Saúdské Arábie a představitele mezinárodně uznávané vlády Jemenu.
Válka trvala roky a neznala vítěze, až začátkem prosince minulého roku se obě strany sešly k přelomovým mírovým jednáním ve švédském Stockholmu. Jedním ze zásadních témat vyjednávání bylo příměří v přístavním městě Hudajda, které je klíčové pro dopravu zboží, zejména potravin, do země. Na něm se obě strany po týdnu vyjednávání skutečně dohodly. Další týdny diplomacie pak zabralo přistoupení obou stran k dohodě o první fázi stažení vojenských jednotek z města, kterou představitelé OSN oznámili teprve 17. února tohoto roku. Podle jemenské vlády však může první fáze stažení vojsk z Hudajdy začít až po upřesnění způsobu správy přístavů a města samotného.
Chybí potraviny i lékařská péče
Ačkoliv válka v Jemenu není zdaleka u konce, mírová jednání o příměří ve městě Hudajda jsou příslibem částečného zmírnění humanitární katastrofy, uprostřed které se obyvatelé Jemenu v posledních letech ocitli. Přístavní město Hudajda je totiž od konce roku 2017 pod blokádou mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií, která tvrdila, že jejím prostřednictvím hodlá zamezit přísunu zbraní z Íránu pro hútíjské povstalecké jednotky. Blokáda města, které je důležitým dopravním uzlem, v neposlední řadě způsobila masivní nárůst cen potravin, které se pro mnohé obyvatele Jemenu staly nedostupné.
Podle OSN je okolo 14 milionů obyvatel Jemenu, což je polovina populace země, na pokraji hladomoru. Nedostatkem potravin trpí na 20 milionů obyvatel, z toho až 2 miliony dětí trpí těžkou podvýživou. Americká nezisková organizace Save the Children uvádí šokující číslo 85 tisíců dětí, které zemřely na podvýživu jen během let 2015 až 2018.
Problémem je také zdravotní péče. V důsledku občanské války je totiž polovina zdravotnických zařízení v zemi nefunkčních a zdravotní péče v těch fungujících je pro velkou část obyvatel Jemenu příliš finančně náročná. Přístup k základní zdravotní péči tak nemá až 16 milionů obyvatel země. Současně s tím Jemen sužuje největší současná epidemie cholery. Nakažených obyvatel je podle odhadů zdravotnických organizací působících v zemi více než 1 milion.
Mezinárodní společenství věří, že probíhající diplomatická jednání mezi vedením povstaleckých jednotek Hútíů a mezinárodně uznanou jemenskou vládou povedou k širšímu politickému řešení tamní krize. Již teď se ale dá říct, že další trvání občanské války v Jemenu by pravděpodobně rozpoutalo jednu z největších humanitárních katastrof v moderních dějinách.
Autor: Aleš Vytopil
Foto: Wikimedia Commons/ AlinZifan; Henry Ridgwell (VOA)
Zdroje:
https://www.bbc.com/news/world-middle-east-29319423
https://www.theguardian.com/world/2018/nov/21/who-are-the-houthis-fighting-the-saudi-led-coalition-in-yemen
https://www.independent.co.uk/news/world/middle-east/houthis-yemen-war-saudi-arabia-why-who-gulf-islam-conflict-a8627021.html
https://www.reuters.com/article/us-yemen-security-factbox/factbox-who-is-fighting-in-yemens-disastrous-war-idUSKCN1NH1ZU
https://www.washingtonpost.com/news/monkey-cage/wp/2018/12/21/what-does-the-stockholm-agreement-mean-for-yemen/?noredirect=on&utm_term=.8d087c664c27
https://news.un.org/en/story/2018/10/1023962
https://www.worldatlas.com/articles/religious-beliefs-in-yemen.html