Velmi často se ve svém okolí setkávám s dotazy na mé doktorské studium. Drtivá většina z nich se týká otázek typu: „Kolik studium zabírá času, jak je náročné a jak se do něj zapojit – je lepší nejdříve zajít na katedru, nebo nejdříve podat přihlášku, jak je to s učením?“ a mnoho dalších. V následujících řádcích se pokusím odpovědět na základní otázky a shrnout své zkušenosti z dosavadních dvou let doktorského studia v jeho prezenční formě.
Každý, kdo zvažuje další studium, měl by se asi primárně zamyslet nad tím, nakolik je pro něj získání titulu Ph.D. využitelné. Čistě pro připomenutí – Ph.D. je tzv. velký doktorát a první akademická hodnost na rozdíl od tzv. malého doktorátu – titulu JUDr.1 Prvním a nejdůležitějším krokem, je podat a zaplatit včas přihlášku, kdy zpravidla deadline je 30.4. daného akademického roku2. Samotná přihláška se samozřejmě podává na konkrétní obor, proto je dobré výběr oboru, který v rámci doktorátu studovat nepodcenit. Jednoznačně lze doporučit nejprve návštěvu vybrané katedry (optimálně vedoucí/ho katedry) a rámcově probrat varianty studia a požadavky ze strany katedry. Dále je vhodné mít na toto setkání alespoň v hrubých obrysech vymyšlený projekt disertace (vypracovaný projekt návrhu disertační práce je přílohou přihlášky, tudíž jest výhodou ukázat určitou připravenost). Neméně důležité je zvolit si formu studia, zda prezenční či kombinovanou. V případě první jmenované si časovou náročnost fyzického působení na fakultě určuje každá katedra sama, nicméně alespoň podle mých informací chce většina kateder pro prezenční formu studia přítomnost dvou dnů v týdnu. Tato relativní časová „nenáročnost“ je však vykoupena tím, že doktorské stipendium (ano, v případě prezenční formy studia je studentovi placeno) je minimálně první rok skutečně nízké. Proto se předpokládá, že student bude pracovat jinde (dle osobní zkušenosti bych to označil spíše za nutnost).
Po rozmyšlení všech uvedených aspektů čeká uchazeče o doktorské studium ústní přijímací zkouška. V jejím průběhu jsou zkoumány právní znalosti uchazeče, primárně z oboru, na který se hlásí, motivace ke studiu a některá z otázek se téměř jistě bude týkat projektu disertační práce. V případě, že přijímací zkouška dopadne tak, že je uchazeč doporučen k přijetí (o přijetí/nepřijetí rozhoduje děkan), blahopřeji a teď nastává otázka co dál?
Začátkem následujícího akademického roku Vás bude čekat zápis, který se alespoň ještě před dvěma roky příliš nelišil od toho klasického magisterského. Během zápisu dostanete několik důležitých materiálů, které je vhodné neztratit – výkaz o studiu, dokumenty popisující požadavky na jednotlivé zkoušky v průběhu studia a rozpis přednášek. První rok jsou doktorandům odpředneseny znovu vybraná témata z teorie práva a také právní aktuality napříč katedrami. Návštěva přednášek je vhodná z důvodu obnovení znalostí, které vzápětí drtivá většina doktorandů zúročí hned po jejich skončení a to u zkoušky z obecných základů právní vědy. Další zkoušky, které musí student splnit, jsou dvě jazykové a státní doktorská zkouška.
Ohledně dalších povinností, které jsou na studenty doktorského studia kladeny, bych zmínil asi nejvíce vědeckou činnost, sestávající se hlavně ze zpracování podkladů a následného psaní a poté také zapojení se do chodu katedry. Očekává se také, že výsledky vědecké činnosti nebudou publikovány pouze formou písemnou, ale také, že budou prezentovány na různých tematických konferencích. Zapojení se do chodu katedry – zde se jedná primárně alespoň v případě KPŽP o pomoc při realizaci různých akcí, organizační podpory výuky a výuky samé. Samostatná výuka doktorandů probíhá v prvním roce většinou spíše formou suplování za jiné kolegy a teprve od druhého roku mají vlastní semináře, případně přednášky ve volitelných předmětech. Vzhledem k povaze výuky, kdy se jedná o veřejné vystupování s nutností prezentace odborných témat, je s výhodou nepodcenit přípravu a i když téměř vše se lze naučit, zkušenosti s předchozím vystupováním před vícero posluchači se, pokud existují, budou hodit.
Cílem doktorského studia je, aby jeho absolventi měli hlubší právní vzdělání ve vybraném oboru, byli schopni veřejně prezentovat nejen sebe samé, ale také myšlenky, ke kterým během svého bádání dospějí. V neposlední řadě jejího cílem také rozšířit základnu akademické obce a v některých případech může sloužit i jako základ pro získání vyšších akademických hodností. Pokud se rozhodnete pro doktorské studium na PF UK, přeji Vám mnoho štěstí!
Absolvent Právnické fakulty UK a v současné době student druhého ročníku doktorského studia na katedře práva životního prostředí. Dlouholetý aktivní člen Spolku českých právníků Všehrd. Mimo působení na fakultě pracuje jako právník na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost.