Konto pracovní doby

JUDr. Michal Pašta | Pracovní právo

Zpět

Konto pracovní doby je jednou z možností, jak upravit pracovní dobu zaměstnance. V zákoníku práce je uvedeno, jakým způsobem je možné jej zavést a u kterých zaměstnavatelů. Dále v zákoníku práce najdeme, jak dlouhá může být délka vyrovnávacího období. Zaměstnavateli je stanovena povinnost vést účty zaměstnance. Jedná se o účet mzdy zaměstnance a účet pracovní doby zaměstnance. Dále článek obsahuje, jaké jsou mzdové nároky zaměstnanců při uplatnění konta pracovní doby.


Jedním ze způsobů, jak může být pracovní doba rozvržená, je konto pracovní doby. K takovému rozvržení může dojít jen vnitřním předpisem, nebo kolektivní smlouvou, působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, avšak konto pracovní doby nemůže být uplatněno u všech zaměstnavatelů. V zákoníku práce je uvedeno, kolik hodin lze přesunout při práci přesčas z jednoho vyrovnávacího období do druhého.

Konto pracovní doby (§§ 86 a 87 zákoníku práce) umožňuje pružnější způsob rozvržení pracovní doby.1 Zaměstnanec nemá pevnou pracovní dobu, práci mu přiděluje zaměstnavatel podle své stávající potřeby (podle § 83 nesmí délka jedné směny přesáhnout 12 hodin). Podle novely zákoníku práce číslo 362/2007 Sb., účinné od 1. 1. 2008, se již nevyžaduje souhlas zaměstnance s tímto způsobem rozvržení pracovní doby.2 Možnost zřídit konto pracovní doby má každý zaměstnavatel s výjimkou zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3.

Zde je třeba upozornit na § 34b odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby. Součástí konta pracovní doby je vyrovnávací období, které slouží k vyrovnání rozdílu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou. Zaměstnavatelé mají možnost přidělovat zaměstnancům během vyrovnávacího3 období práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jejich potřebě.4

V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, tak se podmínky pracovního konta dohodnou v kolektivní smlouvě, jinak se řeší vnitřním předpisem. Zde platí, že vyrovnávací období pro maximální délku týdenní pracovní doby je interval nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze v kolektivní smlouvě je možné zvýšit vyrovnávací období na 52 týdnů po sobě jdoucích, což je ovšem těžko v praxi použitelné. Zaměstnavatel však může zvolit kratší vyrovnávací období, než jsou uvedená maxima.5

Při využití konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen rozvrh týdenní pracovní doby zpracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance alespoň 1 týden před začátkem období, kdy je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Při využití konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den (§ 97 odst. 5 zákoníku práce).6

Mzdové nároky při uplatnění konta pracovní doby definuje § 120 zákoníku práce. Zaměstnanci přísluší stálá mzda a nemůže klesnout pod 80% průměrného výdělku (v určitých případech nemůže klesnout pod 85% průměrného výdělku).

I při kontu pracovní doby může nastat práce přesčas. Je to práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2 zákoníku práce).7 Pokud je stanovená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny týdně a vyrovnávací období 52 týdnů – výpočet: 37,5 × 52 = 1950. Prací přesčas je práce nad 1950 hodin.8

Jen, bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.9

Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. V účtu pracovní doby zaměstnance je vykazováno:

• stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba,

• rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny,

• odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.

V případě užití kratšího období, než které je stanoveno v § 86 odst. 3, musí být jako rozdíl zohledňován rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, eventuálně kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období.

Při tomto způsobu rozvržení pracovní doby přiděluje zaměstnavatel práci zaměstnanci v rámci aktuální provozní potřeby. Pokud zaměstnavatel práci v určitém období nemůže nabídnout práci a ta se naskytne v pozdějším termínu vyrovnávacího období, je zaměstnanci dána možnost vykonávat práci v tomto období .

V § 87 zákoníku práce je zaveden pojem účet mzdy, zaměstnavatel má povinnost uvádět v tomto účtu mzdy dosaženou mzdu zaměstnance – jedná se o mzdu, jakou může zaměstnanec žádat v souladu s pracovní smlouvou, nebo jiným způsobem – § 113 zákoníku práce. Dále se v účtu mzdy uvádí stálá mzda, tato mzda bývá zaměstnancům vyplácena při rozvržení pracovní doby formou konta pracovní doby. Mzda je vyplácena, aniž by byl brán ohled na rozsah práce, kterou zaměstnanec v práci vykonal.10

Za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. V případě, že po uplynutí tohoto období nebo po skončení pracovního poměru je souhrn vyplacených stálých mezd nižší než nárok zaměstnance na dosaženou mzdu, je zaměstnavatel povinen vzniklý rozdíl doplatit – § 121 odst. 1. zákoníku práce. V opačném případě však nemá povinnost zaměstnanec vracet mzdu (její poměrnou část).11

Stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci. Zaměstnanec na ni má nárok i tehdy, když zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne. Nárok na mzdu ovšem nevznikne, pokud zaměstnanec nepracuje po dobu rozvrženou zaměstnavatelem.

V § 109 odst. 3 jsou uvedeni zaměstnavatelé, kteří poskytují zaměstnancům plat a nemohou uplatnit konto pracovní doby. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele, nebo úhrad podle zvláštních právních předpisů. Dále se jedná o školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.).

Konto pracovní doby je nový způsob rozvržení pracovní doby. Dochází zde ze strany zaměstnavatele ve větší míře k uplatnění pružnosti při rozvržení pracovní doby. Délka vyrovnávacího období je poměrně dlouhá a pro zaměstnavatele výhodná. Zaměstnavatel musí přesně vědět, jaké účty je povinen vést a co je přesně jejich obsahem a v jakých lhůtách musí seznámit zaměstnance s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby.


JUDr. Michal Pašta


Summary

Michal Pašta: Working hours Account

Working hours account is one way of dividing work into time patterns. It can be established by a collective agreement and if htere is no union within the employer, it can be established also by internal regulation. Working time account, however, can not be applied for employees who are listed under § 109 paragraph 3 of the Labour Code. Balancing period must not exceed 26 weeks, the length may be only extended  in a collective agreement for a maximum of 52 weeks. The employer has an obligation to keep the employee’s wage bill and account of employee´s time. Remuneration of employees in the use of working time accounts is provided for in § 120 of the Labour Code.

(Summary written by Jan Palička)


Zdroje
  1. Hochman J., Kottnauer A., Úlehlová H., Trylč L.: Zákoník práce: komentář a předpisy a judikatura souvisící, 2. vydání – Praha, Nakladatelství Linde Praha, a. s., 2008, str. 254. 
  2. Hochman J., Kottnauer A., Úlehlová H., Trylč L.: Zákoník práce: komentář a předpisy a judikatura souvisící, 2. vydání – Praha, Nakladatelství Linde Praha, a. s., 2008, str. 255. 
  3. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 162. 
  4. Hůrka P.: Nástroje pracovního práva jako reakce na současnou ekonomickou situaci – Právní fórum č. 5/2009, str. 202. 
  5. Vysokajová M., Kahle B., Doležílek J.: Zákoník práce s komentářem, 2. vydání – Praha, Nakladatelství ASPI, 2008, str. 169. 
  6. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 163. 
  7. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 163. 
  8. Zrutský J.: Pracovní doba. Právní rádce 4/2010, str. 27. 
  9. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 162. 
  10. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 162. 
  11. Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání – Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 219. 


Krátce o autorovi

JUDr. Michal Pašta, rigorózní zkoušku vykonal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je studentem doktorandského programu Vysoké školy ekonomické v Praze na Fakultě mezinárodních vztahů. Zajímá se o pracovní právo, finanční právo, ústavní právo a právo sociálního zabezpečení. Je aktivní v publikační činnosti, vydává články v odborných časopisech týkajících se zejména pracovněprávní problematiky