Magie ekonomických předpovědí

doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. | Ekonomie

Zpět

Předpovědi ekonomických veličin a ukazatelů, například měnových kurzů, úrokových sazeb, kurzů akcií, ale i vývoje HDP apod. patří ke vděčným odborným i mediálním tématům. Jejich autoři většinou tvrdí, že se při nich opírají o kombinaci „expertních odhadů“ a „sofistikovaných ekonometrických modelů“. Do jaké míry lze těmto předpovědím věřit?


Pravidelně publikované ekonomické prognózy zaplavují média již několik desetiletí. Prakticky od doby, kdy se zrodily počítače a kdy spolu s nimi vznikla naivně optimistická představa o jejich schopnostech pracovat s rozsáhlými modely věrně popisujícími vývoj ekonomiky.

Naděje, které byly v tyto modely kladeny, se však ukázaly neopodstatněné. Nikoli proto, že by ekonomové, kteří tyto modely vytvářejí, byli hloupí, a jejich nástroje nedostatečné, ale z toho důvodu, že předpovědět, jestli česká koruna, euro či dolar ve druhém nebo třetím čtvrtletí klesne nebo naopak poroste, podobně jako predikovat několikaměsíční vývoj burzovních indexů je principiálně nemožné.


Proč některé skutečnosti předpovídat nelze

Omezená možnost předpovědi některých ekonomických veličin má dva hlavní důvody. Za prvé, mnoho procesů, se kterými se v ekonomickém či obchodním životě setkáváme, má tzv. nelineární povahu. Znamená to, že i malé změny výchozí pozice či zdánlivě nepodstatné události mohou vyvolávat rozsáhlé reakce (ale i naopak). Vyjádřeno pomocí známé metafory, i pohyb motýlích křídel může po několika týdnech a na dálku několika tisíc kilometrů vyvolat tornádo.

Prakticky to znamená, že i v případě, kdy známe nebo máme pod kontrolou 99% faktorů, které určitý vývoj ovlivňují, nemůžeme si být zcela jisti, zda zbylé procento, které neznáme, vývoj neovlivní zcela nepředvídatelným způsobem. Stoprocentní znalost všech podmínek či souvislostí je však principiálně nemožná. To je příčinou, proč na přesné předpovědi ekonomických jevů – podobně jako na dlouhodobé předpovědi počasí či výskytu zemětřesení – nelze rozumně aspirovat.

Ekonomické předpovědi jsou však ve srovnání s meteorologií nebo seismologií ještě složitější. Důvodem je druhý faktor související s tím, že většina ekonomických systémů je „reflexivní“. To, co se stane, závisí totiž na tom, co si myslíme, že se přihodí. Tak například předpovědět vývoj kurzů akcií či měn je nemožné proto, že předpověď samotná tyto kurzy okamžitě ovlivní. I kdyby existovala možnost předpovědět zcela přesně například to, že kurzu koruny vůči euru v příštích měsících nejprve o deset procent vzroste a poté opět o stejnou hodnotu poklesne, v důsledku uveřejnění této předpovědi by k uvedeným pohybům prostě nedošlo.

Neznamená to pochopitelně, že nelze předpovědět nic. Rozumné ekonomické předpovědi mají však podobnou povahu jako doporučení seismologů nebo meteorologů. I když, obrazně řečeno, nelze předpovědět dobu zemětřesení, lze určit zóny, kde hrozí více, a kde bychom proto neměli budovat domy. Přestože nejsme schopni říci, jaké počasí bude v červenci, můžeme se řídit doporučením, že bychom v následující den měli vyjít s deštníkem.

Můžeme proto například říci, že pokud hodnota měny určité vyspělé země vůči jiné měně v budoucnu klesne, je téměř jisté, že po čase opět vzroste, protože měny vyspělých zemí se z dlouhodobějšího hlediska jen zřídka výrazně odchylují od poměru své kupní síly. Nikdo však nemůže spolehlivě předpovědět, kdy k danému zhodnocení dojde a jak hluboké znehodnocení mu bude předcházet (jakkoli se o to spekulanti na finančních trzích na základě nejrůznějších „analýz“ snaží).


Poptávka po předpovědích trvá

Ekonomické předpovědi těchto a podobných ukazatelů sice opakovaně selhávají, je však po nich trvalá poptávka. A kde je poptávka – v tom se ekonomické předpovědi nemýlí – tam je i nabídka. Podobně jako nepoctiví prodejci, nabízející modré z nebe, mají tak i autoři ekonomických předpovědí svůj trh jistý.

Pokud nám ekonomičtí analytici v médiích sdělují, že koruna ve třetím čtvrtletí poroste, že kurzy akcií budou za půl roku klesat, úrokové sazby se v příštích dvou čtvrtletích nezmění, nevědí, o čem mluví. Pokud by to věděli, podobné předpovědi by nedělali. Svými předpověďmi navíc udržují nerealistické představy o tom, jak ekonomika skutečně funguje. Přiznáním, že ekonomie podobné předpovědi seriózně provádět nemůže, však její zajímavost nekončí. Existuje totiž řada dalších věcí, které sdělit může. To je však již jiné téma.


doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.


Summary

Jan Urban: The magic of economic predictions

The author in the article deals with the information value of economic predictions, which he finds not only unconvincing, but also distorting the economic situation. He primarily concentrates on weak points of these pseudoscientific prognosis, which are based on many unknowns. He comes to the conclusion that we can outline the forthcoming economic events, however it is almost impossible to describe precisely their course.

(Summary written by Michael Košnar)


Krátce o autorovi

Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. je absolventem VŠE a FF UK, pracoval v Ekonomickém a Prognostickém ústavu ČSAV, působil jako šéfredaktor časopisu Ekonom. Je vedoucím Katedry národního hospodářství PF UK a oborovým řešitelem jejího výzkumného záměru zaměřeného na institucionální rámec tržní ekonomiky a jeho vývoj. Je autorem již třetího vydání učebnice Teorie národního hospodářství a řady odborných publikací.