Již několik desítek let mají studenti práv po celém světě možnost vyzkoušet si na vlastní kůži práci, ke které se ještě mnoho let po úspěšném absolutoriu své alma mater nedostanou. Mají jedinečnou možnost otestovat si, jak sami obstojí ve vysoké konkurenci studentů z celého světa, zocelit své nervy a zábavnou formou získat hluboké znalosti o tématu, které je zajímá a kterému by se v budoucnu chtěli věnovat. Je jim umožněno vžít se do rolí profesionálních advokátů hájících zájmy svých klientů, prohloubit tak své ústní a písemné advokátní dovednosti, a vyzkoušet si, jak přesvědčiví dokažou být v prezentaci názorů, které jsou v nejlepším zájmu jejich klienta, ale se kterými se sami ne vždy ztotožňují.
Řeč je o fenoménu, o němž téměř všichni studenti práv alespoň slyšeli – o moot courtových soutěžích.
Etymologický původ sousloví moot court pochází ze Skandinávie, odkud mooting taktéž odvozuje své kořeny. Moot v překladu znamená setkání. Soudobý význam moot courty získaly v 16. století jako interní přípravné tréninky v rámci britských advokátních asociací, které sloužily ke zdokonalení studentů práv v advokátních dovednostech. V rámci přípravy k povolání jim byl přidělen fiktivní právní případ, z jehož řešení je trénovali zkušenější advokáti nebo soudci. Tímto způsobem, bez nebezpečí poškození zájmu skutečného klienta, získávali studenti práv nezbytné zkušenosti pro výkon advokátní praxe.
V roce 1959 pak vznikl proslulý Philip C. Jessup Internation Law Moot Court Competition a v následujících dekádách jej následovaly další významné moot courty jako jsou například Willem C. Vis (East) International Commercial Arbitration Moot, Foreign Direct Investment International Arbitration Moot, European Law Moot Court competition, Central and Eastern European Moot Court Competition, International Environmental Moot Court Competition a mnoho dalších.
Moot courty mohou probíhat buď na vnitrostátní, nebo mezinárodní úrovni. Ačkoliv se každá jednotlivá soutěž vyznačuje určitými specifiky, vlastní průběh bývá všude až na výjimky podobný.
Celá soutěž je rozdělena do etap. V první etapě je studentům je předestřen fiktivní případ, kterému se jednoduše říká „Problém“. Ten je zpravidla formulován na hraně, aby poskytoval jak straně žalobce, tak straně žalovaného plné využití argumentačního potenciálu.
Po tom, co se sestaví tým, je žádoucí, aby se jednotliví členové seskupili do dvou menších týmů tak, aby jedna skupina reprezentovala stranu žalobce a druhá stranu žalovaného. Toto rozdělení umožňuje týmům proniknout hlouběji do argumentované problematiky a v dalších fázích plnohodnotně trénovat na kontradiktorním principu.
Většina moot courtových soutěží funguje na dvojkolové bázi. První kolo je písemné a do určitého předem vymezeného termínu předpokládá vypracování a odevzdání písemného podání na zadané téma, tzv. memoranda. Píše se speciální argumentační metodou zvanou IRAC (I – Issue (Problém), R – Rules (Pravidlo), A – Application (Aplikace pravidla na skutkový základ případu), C – Conclusion (Závěr)), potažmo jeho variací CREAC (C – Conclusion (Závěr); R – Rules (Pravidlo); (E) – Explanation (Vysvětlení existence pravidla jako takového); A – Application (Aplikace pravidla na skutkový základ případu); C – Conclusion (Závěr)).
Po kole písemném následuje kolo ústní, které spočívá v obhájení nastíněných argumentů před profesionální nebo poloprofesionální porotou. Úspěch v soutěži proto nezávisí jen na kvalitě argumentů, tedy hloubce rešerše relevantních informací, ale i na přesvědčivosti jejich přednesu před porotou, tedy formě.
Ústní kolo soutěže by přitom mělo co nejvíce připomínat skutečnou realitu soudního stání či arbitráže. Dva mluvčí v roli reprezentanta žalobce nebo žalovaného zasedají proti konkurenčnímu týmu z jiné univerzity před senátem porotců. Na prezentaci svých argumentů je všem čtyřem mluvčím postupně poskytnut časový limit, každému běžně o délce kolem dvaceti minut. Zpravidla začíná mluvčí za strany žalovaného, který se svými argumenty snaží vyvrátit pravomoc a příslušnost soudu. Na otázky jurisdikce reaguje mluvčí strany žalobce přímo následovaným svým kolegou adresujícím meritorní argumenty. Přednesy uzavírá opět strana žalovaného s meritorními otázkami. V průběhu těchto prezentací soudci více či méně mluvčí přerušují a doptávají se na právní i faktické otázky. Celé ústní kolo ovládají poměrně striktní formální pravidla, koordinující např. způsob oslovování soudců, práci s časem nebo spolupráci s kolegou, atp., jejichž dodržování se také hodnotí.
Mooting je nejspíše nejužitečnější praktická zkušenost, kterou může student práv získat. Je s ním spojena i spousta skvělých chvil s úžasnými lidmi a někteří už zůstanou vašimi přáteli po celý život. Účast v moot courtu vám nejen prohloubí znalosti a zdokonalí praktické advokátní dovednosti, jako jsou právní rešeršování, sebeprezentace na veřejnosti nebo veřejné proslovy, ale také vám pomůže vytvořit síť konexí v rámci komunity toho konkrétního odvětví práva, které vás zajímá. Pozvánky stát se soudcem moot courtových soutěží obdržují často významní akademici, ale i lidé z praxe. Kdo ví, třeba při žádosti o práci narazíte právě na někoho, na koho už jste v minulosti kladně zapůsobili na moot courtové soutěži. A i kdyby ne, vaši budoucí zaměstnavatelé velmi pravděpodobně ocení vaše předešlé zkušenosti s mootingem, protože jim to ulehčí váš trénink.
Participace na moot courtu ovšem nezahrnuje jenom pozitiva. Především je to tvrdá řehole. Znamená to, že se dobrovolně vzdáte veškerého svého volného času, koníčků a osobního života. Musíte prioritizovat. Zejména v období uzávěrek a deadlinů se vracíte domů v tom lepším případě po jedenácté hodině večerní ze společné schůzky týmu, sednete k počítači, dopracujete podněty vznesené na schůzce a feedback co-counselů, dáte si pár hodin osvěžujícího spánku a druhý den ráno opět spěcháte na další schůzky, dokud nedopracujete vše do přijatelné podoby. Úplné dokonalosti se dosáhnout nedá, neboť pořád je co vylepšovat a na čem pracovat. Neustále lze načítat víc a víc literatury, přepracovat již přepracované a panikařit, že jste zapomněli zohlednit zásadní judikaturu. Stále máte na mysli, že reprezentujete univerzitu, v sázce je nejen vaše jméno, ale reputace celého týmu, protože v takovém případě platí víc než obvykle heslo: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“
V současnosti pražská fakulta podle svých webových stránek zaštiťuje účast studentů v sedmi moot courtech z různých oblastí práva. Ve skutečnosti je však moot courtů, na které se studenti mohou přihlásit, mnohem víc. Ne každý se navíc může pochlubit dlouholetou tradicí, každý rok vznikají nové a nové soutěže, do nichž se studenti ze své iniciativy můžou zapojit. Všehrd se proto rozhodl podpořit studenty, kteří mají zájem se na reprezentaci fakulty podílet, a pomáhat tak zvyšovat prestiž PF UK v České republice i ve světě.
Cílem našeho spolku je především v tomto ohledu zvýšit informovanost studentů o mootingu a motivovat je k většímu zájmu o aktivní účast v něm. Náš moot courtový tým bude zájemcům o mootování poskytovat soustavné poradenství a konzultace, pořádat školení a workshopy speciálně věnovaných rozvoji mooting skills (již 29. -30. 4. např. ‘Mooting Days‘ ve spolupráci s Common Law Society). Na začátku května také proběhne ve spolupráci s Tomášem Dočkalem z katedry obchodního práva náš první speciální tréninkový moot court z obchodního práva.