Častým pojmem, který se objevuje v pracovním právu a v zákoníku práce je plnění pracovních úkolů, případně přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Je jistě prospěšné znát přesnou definici těchto pojmů a vědět, kde ji najdeme.
Důležitými pojmy v pracovním právu jsou plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. V zákoníku práce najdeme s jakými povinnostmi zaměstnavatele souvisí a na jaké situace se vztahují. Méně známé například bývá, že plněním pracovních úkolů je také činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo rady zaměstnanců.
Plnění pracovních úkolů je upraveno v § 273 zákoníku práce. Rozumí se tím výkon pracovních povinností, které plynou z pracovního poměru nebo z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mezi plnění pracovních úkolů patří také jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a dále činnost, která je předmětem pracovní cesty – o tom pojednává odstavec první § 273 zákoníku práce.
Ve druhém odstavci jsou uvedeny další činnosti, které patří mezi pracovní úkoly. Mezi tyto úkoly patří činnost vykonávaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě na podnět zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců. Mezi pracovní úkoly náleží též činnost, kterou vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy a zaměstnanec pro tuto činnost nemusí mít žádné zvláštní oprávnění nebo tato činnost není vykonávána proti výslovnému zákazu zaměstnavatele. Dále se mezi pracovní úkoly řadí i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Základním předpokladem odpovědnosti za škodu, za kterou odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci je, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (viz § 265, 267 zákoníku práce). Zaměstnanec pro zaměstnavatele plní pracovní úkoly především na základě pracovního poměru a dále z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.1 Pracovními úkoly se také rozumí plnění zaměstnavatelových příkazů, které udělil zaměstnanci. Mezi plnění pracovních úkolů patří pracovní cesta (co je pracovní cesta najdeme v § 42 odst. 1 zákoníku práce – pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce v pracovní smlouvě). Podnět k plnění pracovních úkolů mají právo dát také odborové organizace, rady zaměstnanců či zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnanec může plnit pracovní úkoly taktéž z vlastní iniciativy, kdy nepotřebuje další oprávnění, přitom však nemůže porušit výslovný zákaz zaměstnavatele. Je právem zaměstnavatele, aby organizoval výpomoc, které se zaměstnanci účastní dobrovolně. Tato dobrovolná výpomoc zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatele je pak v souladu s § 273 odst. 2 zákoníku práce považována za plnění pracovních úkolů.2
Mezi pracovní úkoly ovšem nepatří užívání zařízení zaměstnavatele k soukromým účelům. Jedná se o případy, kdy např. během pracovní doby nekoná zaměstnanec práci ve prospěch zaměstnavatele, ale ve svůj prospěch – jde o tzv. melouch.3
Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů je obsažena v § 274 zákoníku práce. Podle prvního odstavce jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů úkony, které jsou nezbytné k výkonu práce. Dále se jedná o činnosti, které jsou obvyklé během práce nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. (Jedná se o úkony, které musí zaměstnanec vykonávat, aby mohl plnit pracovní úkoly. Patří sem např. převléknutí zaměstnance před směnou a po směně4). V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je také vyšetření zaměstnance u poskytovatele zdravotních služeb, prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo lékařské vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a cesta zpátky.
Do přímé souvislosti s plněním pracovních úkonů však nepatří úkony jako je cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu nebo cesta zpět, ledaže tato cesta je konána v objektu, který patří zaměstnavateli.
Podle druhého odstavce tohoto paragrafu se do přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů počítá školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, který sleduje zvyšování odborné připravenosti zaměstnanců.5
Přesná definice plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s plněním pracovních úkolů bezprostředně souvisí s odpovědností za škodu. Je nutné rozlišovat, zda zaměstnanec utrpěl škodu při cestě do zaměstnání, při stravování v objektu zaměstnavatele nebo mimo objekt. Jestliže dojde ke zranění zaměstnance během cesty ke stravování v objektu zaměstnavatele, jedná se o pracovní úraz.6 Tento úkon byl v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.7 Dojde-li ke škodě zaměstnanci při stravování mimo objekt zaměstnavatele, zaměstnavatel za tuto škodu nenese odpovědnost. Podobně není zaměstnavatel odpovědný za škodu, která vznikla zaměstnanci při cestě do zaměstnání a zpátky8 (není-li cesta konána v objektu zaměstnavatele9 10).
Zákoník práce rozlišuje plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. Pro zaměstnavatele je bezpochyby prospěšné znát, které úkony jsou ještě v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a které již stojí mimo tuto souvislost. Dále kdy nastává přímá souvislost s plněním pracovních úkolů při vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb a kdy se o přímou souvislost již nejedná. Je také pro něj užitečné znát kdy nastává přímá souvislost s plněním pracovních úkolů při cestě do zaměstnání a zpět a kdy tato souvislost nenastává.
JUDr. Michal Pašta
Michal Pašta: Performance of work tasks
Performance of work tasks is governed by § 273 of the Labor Code. It is being understood as the performance of working obligations arising from the employment relationship and the agreements on work performed outside employment. Between the performance of work tasks we can also include other activities performed based on the order of the employer as well as an activity that is the subject of business travel. Another activity concerned as a performance of work tasks is an activity which the employee performs for the employer because of union iniciative or works councils. Stuff directly related to performing the job is adjusted by § 274 of the Labour Code. These are operations which are required to perform work and operations which are common during labor.
JUDr. Michal Pašta, rigorózní zkoušku vykonal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je studentem doktorandského programu Vysoké školy ekonomické v Praze na Fakultě mezinárodních vztahů. Zajímá se o pracovní právo, finanční právo, ústavní právo a právo sociálního zabezpečení. Je aktivní v publikační činnosti, vydává články v odborných časopisech týkajících se zejména pracovněprávní problematiky.