Pozn.: první díl příspěvku naleznete ZDE
V souvislosti se závislostí SAE na neobnovitelných energetických zdrojích a jednostranném ekonomickém zaměření, hledají v dnešní době SAE možnost větší rozmanitosti svých investic a také cestu, která by přinesla jistotu i budoucím generacím. Jednou z možností je jejich zapojení do projektů, které slibují přínos nejen životnímu prostředí a jeho ochraně, ale časem i využití nových technologií k ekonomickému zisku. Jejich současné bohatství přímo vyzývá k dalším investicím do projektů, které se mohou v budoucnu navrátit v podobě nejen lepšího světa, ale i finančních zisků.
Jedním z takových projektů je i Masdar City, koncept prvního města na světě, které bude trvale energeticky soběstačné „carbon-neutral“ a bude využívat jen recyklovatelných a obnovitelných zdrojů „zero-waste city“ (Reiche, 2010). Tomuto projektu se budu více věnovat v další části.
S tématem energetické soběstačnosti také souvisí první mezinárodní organizace sídlící v oblasti Středního Východu (Reiche, 2010). Touto pro budoucnost významnou organizací je International Renewable Energy Agency (Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii, dále jen „IRENA“), která od roku 2009 sídlí právě v nově vznikajícím Masdar City.
Masdar City je velkolepý státní projekt, který zatím nemá ve světě obdoby. Sice na různých světových územích vznikaly již dříve podobné koncepty, ale žádný z nich nedosahoval takové velikosti a ambic. Jen pro příklad v Dolním Sasku vznikla bioenergetická vesnička Juehnde (Reiche, 2010) či v Číně pracují na masivním ekoprojektu na ostrově Chongming (Madichie, 2011).
V čem je tedy projekt města Masdar tak velkolepý? Jedná se o projekt financovaný státní firmou Abu Dhabi‘s Future Energy Company (dále jen „ADFEC“), jehož plány z roku 2006 hovoří o městě pro 90 000 lidí, z čehož 40 000 bude residentů a 50 000 lidí bude denně dojíždět do města za prací. Klíčová je poloha města, město leží pouze 17 km jihovýchodně od centra Abu Dhabi. Celková cena projektu byla odhadována na 18 miliard USD.
Celý návrh města vznikal ve významné britské architektonické kanceláři Foster and Partners (Hopwood, 2010). Tento tým architektů při vypracovávání projektu pracoval na nejmenších detailech, například vycházel z odrazu slunce do zdí budov tak, aby využil sluneční energie a přirozeného stínu či zvažoval proudění vzduchu v ulicích, aby vytvořil příjemné prostředí i za horkých dnů (youtube.com, 2010).
Samotné město má být energeticky soběstačné, a to i díky elektřině získané jen z obnovitelných zdrojů. Největším zdrojem bude solární energie, kterou přemění velmi sofistikované a technologicky náročné metody na energii elektrickou, aby její výtěžnost byla co největší (youtube.com, 2013).
Město se také snaží přitáhnout firmy působící na poli udržitelného rozvoje životního prostředí, které by měly mít v Masdaru své kanceláře a výzkumná centra. Město chystá vytvořit tzv. free zónu. V této zóně budou společnosti těžit z osvobození od daní, bude povoleno 100% zahraniční vlastnictví společnosti či nulové celní poplatky. Zajímavostí je, že již první společnosti přislíbily umístit své pobočky do Masdaru, ale s podmínkou spolupráce na výstavbě města. Tato spolupráce má firmám přinést neopominutelný zisk již v blízkém časovém horizontu (Reiche, 2010).
Klíčovou institucí působící v Masdaru je Masdar Institut. Jedná se o instituci působící na poli akademickém a výzkumném. Počítá se především s postgraduálními programy a výzkumnými projekty v oblasti udržitelného rozvoje a obnovitelné energie. Již v roce 2007 podepsala společnost ADFEC, která zaštiťuje projekt Masdaru, smlouvu o spolupráci s americkou akademickou institucí Massachusetts Institute of Technology (MIT). Tato smlouva má zajistit rozvoj masdarského institutu a také jeho personální obsazení předními odborníky na poli výzkumném, ve vytváření studijních programů a nabírání studentů tak, aby z masdarského institutu vznikla významná akademická instituce. (Reiche, 2010). V roce 2011 navštěvovalo masdarský institut 167 studentů a pracovalo zde 43 akademických pracovníků z celého světa (Vidal, 2011).
Dalším významným cílem Masdaru je zapojit se pro programu One Planet Living pod záštitou Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, dále jen „WWF“). Cílem tohoto programu je dokázat, že lze žít ve stejných, ne-li lepších životních podmínkách za cenu menších negativních dopadů na přírodní prostředí. Již v roce 2008 vypracovala skupina One Planet Living desetibodový akční plán pro rozvoj Masdaru. Avšak představitelé projektu Masdar City na tento plán nepřistoupili. Podle Laurence Crota došlo ke konfliktu mezi zástupci jednotlivých stran z důvodu požadavku akčního plánu na nejen ekologické a energeticky udržitelné parametry projektu, ale i na sociální rovnost a zajištění příznivých pracovních podmínek (Crot, 2013). Konkrétně článek devět tohoto akčního plánu očekával: „spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky dle mezinárodních pracovních standardů pro všechny pracovníky“ (WWF, 2008). Na toto ustanovení emirátská strana nemohla přistoupit. Jak jsem naznačila výše a jak zaznělo i na přednášce dr. Jeřábkové, pracovníci v SAE jsou nejčastěji přistěhovalci z nejchudších poměrů jihovýchodní Asie, kteří v SAE vykonávají práci za podmínek neodpovídajících mezinárodním pracovním standardům a za neodpovídající materiální ocenění.
Představitelé obou stran nakonec dospěli ke smírnému řešení. Část o hospodářských a sociálních právech byla vypuštěna a nahrazena velice vágním ustanovením: „Projekt Masdar City zajistí, že jeho dopad na společnost bude pozitivní a pomůže tak rozšiřování společnosti v Abu Dhabi, v SAE, v regionu a po celém světě.“ (ADFEC, 2010).
Již výše jsem zmínila, že představitelé Abu Dhabi nevnímají Masdar jen jako ekologický projekt, ale i jako investici do technologií, které pokud se osvědčí, mohou v budoucnu přinést vysoké finanční zisky. Z tohoto pohledu je Masdar vnímán jako Petriho miska plná zelených technologií s výsledky v reálném světě a čase. Výkonný ředitel masdarského institutu Martyn Potter řekl: „The city is a laboratory for the future.“ (Vidal, 2011)
Podle původních plánů mělo být Masdar City dokončeno v roce 2016. Již nyní je jasné, že tento termín není reálný. V současné době se hovoří o roce 2021 nebo 2025 (Vidal, 2011). Stejně tak bylo sleveno z požadavků energetické nezávislosti. Ukázalo se, že účinnost slunečních panelů zatím zdaleka nedosahuje předpokládaných energetických výtěžků, a tak dochází k přenosu energie z okolních lokací závislých na ropě. Dalším zklamáním je dosud nedostatečná efektivita procesu desalinizace mořské vody za pomoci solární energie. Proto i nadále je využíván energeticky náročný proces desalinizace s využitím neobnovitelných zdrojů. Nesmíme také zapomenout na nedávnou hospodářskou krizi, po které se zraky představitelů Abu Dhabi odvrátily od finančně náročného progresu Masdar City. Představitelé nyní očekávají, že se projekt Masdar City postaví na vlastní nohy (Crot, 2013).
Masdar City zůstává velmi ambiciózním projektem, který nemá ve světě obdoby a který již nyní ovlivnil pohled mnohých na téma udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a zelených technologií na regionální i globální úrovni. Na regionální úrovni lze ušetřit množství energie na domácím trhu a následně toto množství exportovat na zahraniční trhy či připravit se na období po ropném boomu a udržet pro místní obyvatele neměnný životní standard. V celosvětovém měřítku je velmi důležitá propagace nových technologií a hledání cesty k udržitelnému rozvoji celé naší planety, kterou Masdar City představuje.
V lednu roku 2009, se německé město Bonn stalo místem vzniku Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA). K ustanovení této organizace vedla strastiplná cesta od úvodních workshopů v Berlíně na jaře 2008 až po konečnou konferenci v Madridu na podzim roku 2008, kde se vedla finální jednání o znění Statut organizace a především o jejím financování.
26. ledna 2009 v Bonnu na zakládající konferenci podepsalo Statuta IRENA sedmdesát pět států z celého světa. Dnes čítá členská základna IRENA 138 států. Cílem této organizace je být první mezivládní organizací působící v celosvětovém měřítku na poli podpory obnovitelných zdrojů a z nich získané energie (irena.org, 2014). Zároveň má sloužit i jako platforma ke sdílení nových technologií, objevů a vědeckých poznatků na akademické i soukromé úrovni.
A právě Masdar City má tu čest být sídelním městem IRENA. Svou roli v tomto rozhodnutí přirozeně hrálo zaměření obou projektů, ale také finanční podpora, kterou představitelé Abu Dhabi nabídli IRENA, než se postaví na vlastní nohy. Tato pomoc mimo jiné zahrnovala výstavbu honosného zero-carbon a zero-waste produkujícího sídla v centru Masdaru za 800 milionů USD (Vidal, 2011). Dalším lákadlem, které SAE nabídli, byl beznákladový provoz budovy, dotace v podobě 135 milionů USD na rozjezd organizace do roku 2015 a roční příspěvek po dobu sedmi let ve výši 50 milionů USD z fondu pro rozvoj za emirát Abu Dhabi (Reiche, 2010).
Výstavba komplexu sídla IRENA byla dokončena v létě 2014. Jak o ní řekl Generální Ředitel IRENA Adnan Z. Amin: „Je skvělé, že sekretariát naší organizace, která se věnuje podpoře obnovitelné energie, bude sídlit v jedné z nejvíce energeticky udržitelných budov na světě. Tato budova je zářným příkladem, jak lze naplnit energetické požadavky dneška, zatímco ušetříme přírodní zdroje pro zítřek.“ (irena.org, 2014) Tato budova opravdu splňuje nejpřísnější limity pro energetickou udržitelnost, odráží se to i v nezávislém ocenění Čtyř perel pod hlavičkou Estidama Pearl Building Rating Systému. Rozloha celého komplexu tří budov dosahuje 32 000 metrů čtverečních a na střeše budov je posazeno 1 000 metrů čtverečních solárních panelů, které mají zajistit energetické náklady budovy. (irena.org, 2014)
SAE tak zvýšily svou státní prestiž, neboť ústředí IRENA je první globální mezinárodní organizací sídlící v oblasti Středního Východu. Navíc nelze nevidět symboliku umístění IRENA do prvního plně soběstačného a udržitelného města na světě, které má být předlohou a inspirací pro celý svět.
V SAE se v dnešní době rozjíždí svým rozsahem neopakovatelný projekt cílený na záchranu životního prostředí a hledání nové cesty k získání energie. Je dobře, že i země, která v poslední době netrpěla nouzí, pomýšlí na budoucnost a budoucí generace obyvatel této planety. Jejich záměr je podle mého názoru velice dobrý, v žádné laboratoři nevyzkoušíte nové technologie tak efektivně, jako když je postavíte proti skutečnému světu. A přesně tuto příležitost nám Masdar City nabízí. Doufejme, že se ji ti povolaní chytí za správný konec a jejich bádání a výpočty přinesou kýžený výsledek.
Dalším záměrem tvůrců těchto projektů (Masdar City, IRENA) je probudit zájem v samotných lidech o oblast obnovitelné energie a udržitelného rozvoje. To už bude větší oříšek. Jedna půlka světa si navykla, že si zatopí a rozsvítí stisknutím jednoho tlačítka, ta druhá půlka světa naopak nemá ani základní suroviny jako je pitná voda nebo poživatelné plodiny. V této rozporuplné době bude velice složité nalézt mezi těmito tak odlišnými světy společnou řeč, ale doufejme, že právě IRENA, která se může těšit přízni emirátských mecenášů, by mohla být platforma, které by se to mohlo dařit.
Oba projekty pod záštitou SAE jsou během na dlouhou trať. Doufejme, že jim nedojde dech nebo možná lépe jejich dárcům ropa a zemní plyn. Cesta je to určitě zajímavá a pro budoucí generace snad bude i přínosná.
Terezie Vondrášková
CROT, L. Planning for Sustainability in Non-democratic Polities: The Case of Masdar City. Urban Studies [online]. 2013-08-30, vol. 50, issue 13, s. 2809-2825 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1177/0042098012474697. Dostupné z: http://usj.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0042098012474697
WWF (2008b) Abu Dhabi unveil plans for sustainable city (http://wwf.panda.org/index.cfm?uNewsID=121361; accessed 16 April2012).
ADFEC (Abu-Dhabi Future Energy Company) (2010) Why is Masdar City sustainable? ADFEC, Abu Dhabi.
MADICHIE, Nnamdi O. IRENA – Masdar City (UAE) – exemplars of innovation into emerging markets. Foresight [online]. 2011, vol. 13, issue 6, s. 34-47 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1108/14636681111179582. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/
REICHE, Danyel. Renewable Energy Policies in the Gulf countries: A case study of the carbon-neutral “Masdar City” in Abu Dhabi. Energy Policy [online]. 2010, vol. 38, issue 1, s. 378-382 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1016/j.enpol.2009.09.028. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0301421509007113
HOPWOOD, David. Abu Dhabi’s Masdar plan takes shape. Renewable Energy Focus [online]. 2010, vol. 11, issue 1, s. 18-23 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1016/s1755-0084(10)70025-9. Dostupné z: http://pez.cuni.cz/
JOHN VIDAL, M.C. Front: Solar Power, Magnetic Cars and a Green Big Brother. Sci-Fi City Becomes a Desert Reality: Students Say Living in UAE Town is a Big Culture Shock Pounds 11bn Project Forced into Compromises by Downturn. London (UK): , Apr 27, 2011 ProQuest Central. ISBN 02613077. Statute of the International Renewable Energy Agency (IRENA). Statute of the International Renewable Energy Agency (IRENA) [online]. 2009 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.irena.org/documents/uploadDocuments/Statute/IRENA_FC_Statute_signed_in_Bonn_26_01_2009_incl_declaration_on_further_authentic_versions.pdf
Masdar City. Masdar A Mubadala Company [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://masdar.ae/
International Renewable Energy Agency. International Renewable Energy Agency [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.irena.org/home/index.aspx?PriMenuID=12&mnu=Pri
Welcome To Masdar City. In: Welcome To Masdar City [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=FyghLnbp20U
Masdar City in Brave New World with Stephen Hawking ep03. In: Masdar City in Brave New World with Stephen Hawking ep03 [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=jV5g5h5AyCc
V současné době studuje 3. ročník PF UK. V budoucích letech by ráda vyjela na studijní pobyt do zahraničí, a právě téma mezinárodní spolupráce na poli energetiky a s tím souvisejících obnovitelných zdrojů ji velmi zajímá. Práce vznikly v rámci výběrového předmětu Mezinárodní vztahy po roce 1945, vychází především z prací anglicky mluvících autorů.